Básník kruhu lumírovského, dramatik, prozaik, překladatel, literární a divadelní kritik, profesor na UK v Praze. Vychovatel v knížecí rodině, suplent na učitelském ústavě, tajemník české techniky, redaktor Světozoru. Stálý přispěvatel deníků Pokrok, Hlas národa a časopisu Lumír. V letech 1888-1909 pravidelně trávil prázdniny ve Slatiňanech na Chrudimsku. Při těchto pobytech vznikly některé jeho básně - Na Ohebi, U tří bubnů a básnická sbírka Kvítí Perdity. Když se jeho dcera provdala za duchovního v Bystrém Gabriela Čápa (bratra Růženy Svobodové), Vrchlický v Bystrém a okolí pobýval několikrát (1904-1906). Získal zde některé motivy a podněty pro svá díla Balada bysterská, Svojanovský křižák, Světlušky pod Svojanovem, Svojanovské granáty aj. 2. 5. 1926 byla ve Slatiňanech J. Vrchlickému odhalena pamětní deska.
Kobetič, Pavel: Osobnosti Chrudimska, Okresní muzeum Chrudim, 2002, 1. vyd. 282 s. ISBN 80-902531-8-0